Vzdělávání
Vzdělanost obyvatelstva je jedním z ukazatelů poukazujících na kvalitu lidského kapitálu v území. Vzdělanost rovněž ovlivňuje situaci na trhu práce a podmiňuje tak budoucí možnosti rozvoje celého regionu.
Od roku 1989 se výrazně změnily podmínky v přístupu ke vzdělávání. Vzdělanostní struktura obyvatelstva se v řešeném území výrazně proměnila, neboť význam vzdělání v tržním hospodářství je vyšší než v období do roku 1989. Od roku 1991 do roku 2011 došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel se základním a neukončeným vzděláním a výraznému nárůstu podílu obyvatel se středním vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním (viz graf 5). V rámci nastoleného trendu lze ovšem zaregistrovat i negativní jev spojený s nárůstem obyvatel bez vzdělání, neboť tento počet se mírně zvýšil. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva od roku 1991 celorepublikově roste. V roce 2011 byl podíl vysokoškoláků v řešeném území pod krajským i republikovým průměrem, avšak ve spádových centrech dosahoval sledovaný podíl téměř krajských hodnot. Pro tuto oblast je charakteristická vyšší diverzita ekonomických činností, které se soustřeďují zejména v kvalifikovanějších výrobních a také v terciérních aktivitách, jež mají vyšší nároky na vzdělané obyvatelstvo. Zejména díky tomuto prostorovému vzorci v rozmístění ekonomických činností nalezneme v příslušných centrech (Jilemnice, Trutnov, Vrchlabí) vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel než v rámci krajských průměrů (viz tabulka 5). Tento fakt může rovněž poukazovat na poměrně dobré podmínky při uplatnění na trhu práce pro obyvatele s nejvyšším vzděláním. Uspokojivý vývoj vzdělanosti panuje rovněž ve vnitřních Krkonoších, kde během let 2001 a 2011 došlo téměř ke zdvojnásobení počtu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Mapa 8 potvrzuje výše uvedené závěry a zároveň poukazuje, že vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva se soustřeďuje i v obcích mezi městy Vrchlabí a Jilemnice, což může být spojeno se stěhováním lidí do zázemí (suburbanizace obyvatel s vyšším socioekonomickým statusem) a dojížděním za prací do hlavních center. V ostatních obcích vnějších Krkonoš však panuje odlišná situace. Sledovaný podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je zde výrazně nižší (6,32 %) než krajské průměry, což je dáno také odlišným ekonomickým zaměřením těchto obcí a vyšším významem primérních a sekundárních hospodářských odvětví.
[ zpět ]